Přirozené kojení

Tento obrázek nedávno vyvolal na jednom fóru bouřlivou reakci. A proč? Protože dítě přece vydrží, můžete ho zabavit nějak jinak (dle kresby bych řekla, že vše bylo vyzkoušeno), takový otročení, přece se dá zastavit (kdo jezdí hodně často autem, ví, že zastavit se nedá úplně vždycky)… vymyslete klidně další 100 a jeden důvod proč nekojit za jízdy autem, nebo na veřejnosti, nebo na úřadě, nebo cestou v MHD nebo… dosaďte si jakékoli místo, co není křeslo doma. Ale hlavně, kojení je přece především k tomu, aby se dítě najedlo. A jíst každých 10, 20, 50 minut, kdo to kdy viděl??? Takže je to jasné, jídlo může přece počkat. A ten zbytek (tedy to, že dítě zřejmě pláče) řešte jak uznáte za vhodné - někdo nechá vyplakat, jiný dá chrastítko, možností je dost. Ale je to opravdu tak? Opravdu je kojení především jídlo? Kojení má miminko nasytit. Nasytit po všech stránkách, tedy jak stránce fyzické - zaplnit žaludek, tak i stránce psychické - nasytit duši. Co asi tak duše

Ozvala se mi žena, miminko teprve čeká, ale už teď jí byla diagnostikována lékařem "špatná prsa" (v tomto případě jde o ploché či vpáčené bradavky) a údajně nebude moci kojit. Lékař toho o kojení pravděpodobně příliš neví. Kdyby znal aspoň základy, věděl by, že dítě k přisátí bradavku nepotřebuje, potřebuje dvorec, na ten se přisává. A dvorce máme všechny placaté. Když jsem si s touto ženou psala, napadlo mě, kolik žen jsem už potkala osobně i jen virtuálně na sociálních sítích a diskuzních fórech, které řeší to samé. Některé před porodem, protože jim gynekolog, porodní asistentka a někdy dokonce i laktační poradkyně řekli, že jejich prsa nejsou ke kojení úplně vhodná. Některé ženy se tuto "diagnózu" dozví bezprostředně po porodu. V tu chvíli nemají čas zjišťovat informace, pídit se po faktech a přemýšlet. Taková informace jim bere sílu začít o svoje miminko pečovat, začít ho kojit. A přitom je to tak jednoduché. Máme krásná prsa , všechny do jedné. Máme p