Přirozené kojení

Novorozenecká žloutenka, hyperbilirubinemie, je zvýšení hladiny bilirubinu v krvi. Vyskytuje se u 50% donošených a 80% nedonošených novorozenců. Fyziologická hladina bilirubinu není škodlivá, je přirozenou součástí ochrany dítěte po narození při adaptaci na prostředí mimo dělohu matky. Nadbytečný bilirubin dítě vyloučí stolicí. Proto je velmi důležité, aby bylo dítě na prsu matky co nejdříve a co nejčastěji hned v prvních hodinách po porodu. V japonské studii (Yamauchi a Yamanouchi 1990) zaměřené na zkoumání souvislosti častého kojení v prvních hodinách a dnech po porodu a vylučování smolky, úbytek váhy a hladiny bilirubinu u novorozenců bylo prokázáno, že děti, které byly kojeny málo nebo vůbec během prvních 24 hodin života mají vyšší sklony k vyšším hodnotám novorozenecké žloutenky. Je tomu tak, protože kolostrum, které dítě prvních pár dní po porodu pije z matčiných prsou, má projímavé účinky. A dítě, které přijme v počátku života více kolostra vyloučí více přebyte

Známe to asi všichni… Miminko pláče a my děláme všechno proto, aby plakat přestalo. Jenže někdy prostě pláče a pláče a my jsme u konce s nápady co s tím. Tento text vám nepřinese další zázračné metody jak dítě umlčet, spíš se vám pokusí vysvětlit, jak to s tím pláčem miminek vlastně je a proč je na pláč dítěte důležité vždy reagovat (ať je dítě jakkoli staré) a během pláče ho neopouštět, prostě být s ním, i když nám to trhá srdce a někdy i uši a nervy. Co je to pláč? K čemu pláč slouží? Pláč je evoluční mechanismus mláďat, který slouží k tomu, aby mládě udrželo matku ve své blízkosti, protože to mu zajišťuje teplo, ochranu a výživu. Záměrně nepíšu miminko, ale mládě, protože i jiná mláďata savců “pláčou” (mláďata i jiných druhů savců mají zvukový signál, kterým přivolají matku). Takže nějaký druh “pláče” je přítomen i u jiných savců. Pamatuji si na naše koťata, když se kočka dlouho toulala venku, zoufale ji volala. A většina matek, ať už těch lidských nebo zvířecích, na pl

Tento obrázek nedávno vyvolal na jednom fóru bouřlivou reakci. A proč? Protože dítě přece vydrží, můžete ho zabavit nějak jinak (dle kresby bych řekla, že vše bylo vyzkoušeno), takový otročení, přece se dá zastavit (kdo jezdí hodně často autem, ví, že zastavit se nedá úplně vždycky)… vymyslete klidně další 100 a jeden důvod proč nekojit za jízdy autem, nebo na veřejnosti, nebo na úřadě, nebo cestou v MHD nebo… dosaďte si jakékoli místo, co není křeslo doma. Ale hlavně, kojení je přece především k tomu, aby se dítě najedlo. A jíst každých 10, 20, 50 minut, kdo to kdy viděl??? Takže je to jasné, jídlo může přece počkat. A ten zbytek (tedy to, že dítě zřejmě pláče) řešte jak uznáte za vhodné - někdo nechá vyplakat, jiný dá chrastítko, možností je dost. Ale je to opravdu tak? Opravdu je kojení především jídlo? Kojení má miminko nasytit. Nasytit po všech stránkách, tedy jak stránce fyzické - zaplnit žaludek, tak i stránce psychické - nasytit duši. Co asi tak duše

Ozvala se mi žena, miminko teprve čeká, ale už teď jí byla diagnostikována lékařem "špatná prsa" (v tomto případě jde o ploché či vpáčené bradavky) a údajně nebude moci kojit. Lékař toho o kojení pravděpodobně příliš neví. Kdyby znal aspoň základy, věděl by, že dítě k přisátí bradavku nepotřebuje, potřebuje dvorec, na ten se přisává. A dvorce máme všechny placaté. Když jsem si s touto ženou psala, napadlo mě, kolik žen jsem už potkala osobně i jen virtuálně na sociálních sítích a diskuzních fórech, které řeší to samé. Některé před porodem, protože jim gynekolog, porodní asistentka a někdy dokonce i laktační poradkyně řekli, že jejich prsa nejsou ke kojení úplně vhodná. Některé ženy se tuto "diagnózu" dozví bezprostředně po porodu. V tu chvíli nemají čas zjišťovat informace, pídit se po faktech a přemýšlet. Taková informace jim bere sílu začít o svoje miminko pečovat, začít ho kojit. A přitom je to tak jednoduché. Máme krásná prsa , všechny do jedné. Máme p