Přeskočit na hlavní obsah

Máme krásná prsa aneb na velikosti a tvaru nezáleží



Ozvala se mi žena, miminko teprve čeká, ale už teď jí byla diagnostikována lékařem "špatná prsa" (v tomto případě jde o ploché či vpáčené bradavky) a údajně nebude moci kojit.
Lékař toho o kojení pravděpodobně příliš neví. Kdyby znal aspoň základy, věděl by, že dítě k přisátí bradavku nepotřebuje, potřebuje dvorec, na ten se přisává. A dvorce máme všechny placaté.

Když jsem si s touto ženou psala, napadlo mě, kolik žen jsem už potkala osobně i jen virtuálně na sociálních sítích a diskuzních fórech, které řeší to samé. Některé před porodem, protože jim gynekolog, porodní asistentka a někdy dokonce i laktační poradkyně řekli, že jejich prsa nejsou ke kojení úplně vhodná.
Některé ženy se tuto "diagnózu" dozví bezprostředně po porodu. V tu chvíli nemají čas zjišťovat informace, pídit se po faktech a přemýšlet. Taková informace jim bere sílu začít o svoje miminko pečovat, začít ho kojit.

A přitom je to tak jednoduché. Máme krásná prsa, všechny do jedné. Máme prsa přesně taková jaké potřebuje naše miminko. Nejsou horší a lepší, jsou taková jaká mají být.

A stejně tak naše děti jsou od přírody vybaveny vším co potřebují, aby se kojily z jakýchkoli prsou. Bez pomůcek a nástavců.

Představte si, jak naši předci řeší tvar a velikost prsou. A jak ty matky, kterým jsou nějakou autoritou posouzena prsa jako nevhodná ke kojení, přestávají kojit, nebo rovnou ani nezačínají nebo pro jistotu ani radši nemají potomky. Myslím, že by nás na zemi bylo o dost méně.

A určitě znáte i situace, kdy se miminko přisaje na kus holé kůže někde na vašem těle - na ruce, na prsu netrefí dvorec, na rameni - všude má rovnou, holou kůži, ze které žádný "čudlík" netrčí. A přesto se přisaje a udělá vám kolikrát i cucfleka. A ke kojení potřebuje "čudlík"? To přece moc nedává smysl.

A protože s "diagnózou" divných, ke kojení nevhodných prsou se setká bez nadsázky každá druhá žena a možná i víc, požádala jsem v diskuzní skupině na facebooku o jejich zkušenosti ženy, které údajně ta nevhodná prsa mají, ale přesto kojí a mnohdy už několikáté dítě (takže to není náhoda a ta jejich prsa jsou zřejmě navzdory lékařům a sestrám v nemocnici ke kojení naprosto v pořádku).

Věřím, že to podpoří vás, které pochybujete o své schopnosti kojit své dítě, ať už máte děťátko ještě schované pod srdcem nebo už na světě.
Věřím, že pokud si to přečte někdo, kdo je stále přesvědčen, že na tvaru bradavek a velikosti prsou záleží, pochopí ze sdílených zkušeností, že na velikosti a tvaru opravdu, ale opravdu nezáleží.





Bára  
Uff, neviem si to predstaviť, ešteže ja som to nezažila.
Ale teda keď sa narodila dcéra, bola taká maličká, že bradavka bola ako celé jej ústa Aj tak sa vedela nadojčiť


Werunka
Ano. Špatné bradavky, málo vystouplé.. Je pravda, že zpočátku se malému nedařilo přisát, pak se mi nalily, takže to bylo ješte složitější. V porodnici jsem kojila přes klobouček, ale domů mi ho nedali. Až po příchodu z porodnice jsme si zalezli do postele a zkoušeli, zkoušeli, dokrmovala jsem stříkačkou po prstu to, co jsem odstříkala, abych neměla pocit, že má hlad a pořád a pořád přikládala. Úplně si pamatuju, na tu ohromnou radost, kdy se prcek přisál a fakt pil a pil... Kojíme úspěšně už rok a půl

Katka
Mne to povedal moj gynekolog este predtym ako som bola tehotna,ze ked raz budem mat dietatko,tak bude asi odmietat moju bradavku,kedze som ju mala vpacenu. V tehotenstve to vobec neriesil, ked som sa ho na to spytala, ze s tym nemam co spravit, len vytahovat..a samozrejme po porode dokonca aj druha bola nevyhovujuca na kojenie, lebo sa podla sestricky 'skryvala'...a drobceka sa mi nedarilo prilozit ani sestricke, tak jej riesenie bolo tresnut dvermi a povedat, ze to nie je len o tom,ze som ho porodila...velmi to bolo pre mna stresujuce...potom som sa dostala ku klobucikom a aj to sa kojil len z jedneho, ale aka som bola stastna,ze vobec...ked som prisla z nemocnici, ze teda vyskusam ho na druhu bradavku prilozit, tak samozrejme chcela uradovat svokra a ja s malou dusickou, ze mi pomoze teda, ze dobre, prva hlaska, ved ty nemas bradavku a uz bolo depresia jak svina a este ked mi ho tam zacala krutit, odvtedy ju neznesiem pri tom ked kojim, jedina vynimka pri kojeni na poziadanie mojho drobceka-svokra na kilometer daleko ... ale sme to dali,kojime sa desat mesiacov a je to to najkrajsie,co s mojim drobcekom zazivam  

Barbora
Mě před sedmi lety řekla sestra na šestinedělí, že mám šíleně velká prsa a velké bradavky, že přeci uznám, že se to do té malé pusinky nemůže vejít. Aspoň teda poslala manžela do lékárny pro silikonové kloboučky. S těmi by to prý mohlo jít. No bylo to ještě horší. Když mě propustili zahodila jsem kloboučky a zkoušela kojit sama. Byl to boj, ale povedlo se. Hlavně ten stres. Teď jsem rodila znovu a kupodivu mám najednou prsa v pořádku 😁 Nikdo nic nekomentoval, rovnou se syn přikládal a bylo.

Veronika
V porodnici mi sestra řekla, že mám špatný prsa, moc nalitý a já nevím jaký ješte, že se syn rozhodně nepřisaje a že mám zkusit kloboučky. Byla jsem z toho špatná, že jeste ani pořádně nekojím a už je to jakože blbý nicméně jsme s Honzíkem perfektně sehraný tým, kloboučky jsme nikdy neměli a kojíme už 8 měsíců a v pohodě ale chápu paní, že z toho byla na dně, já byla taky...já jsem sama sebe v hlavě přesvědčila, že to půjde a šlo to! Držím palce

Hanka
Po prvním porodu mi v porodnici sestra řekla, že mám špatné bradavky a bez kloboučku nikdy kojit nebudu. Viděla mě sotva ode dveří a hned mi dala tuhle diagnózu a vzápětí donesla i kloboučky. Vzala jsem to jako fakt. Měla jsem v hlavě, že mám blbý bradavky, a mordovala se s kloboučky, kojení nám nešlo. Moje máma kolem mě chodila celá nešťastná, že prý mám bradavky a prsa úplně normální, tak ať se na nějaké kloboučky vykašlu. Trvalo mi to, než jsem jí uvěřila. Vždyť přece sestřička to říkala, tak to tak určitě je... Dokonce jsem se jednu chvíli s mamkou i pohádala. Jenže měla pravdu. A taky měla svatou trpělivost. Nakonec jsem to za jejího neustálého povzbuzování začala zkoušet a po jednom jediném dni jsme byli bez kloboučků. Stačilo jen začít si věřit

Barbora 
Po prvním porodu,když mi syna dali konečně z JIPu na můj pokoj,tak primářka po ohmatání a "kontrole" bradavek řekla "z těch hnusných velkých prsou a plochých bradavek nikdy kojit nebudete". Byla jsem po dlouhém porodu, po separaci miminka na JIP,kam mně pustili jen každé 3h,v noci vůbec, neznalá svých práv a z jejího chování totálně konsternovaná,že jsem se nezmohla na reakci. Věřím,že její hodnocení mi podkopalo ještě více mé sebevědomí a s kojením jsem bojovala 4m a naštěstí vybojovala. Nyní kojím už své 3 dítě,prsa mám ještě větší než u prvního a bradavky pořád ploché a doma největšího prsomila pod sluncem

Radka
Ahojky, u prvního jsem měla taky špatné bradavky, špatné miminko, slabé mlíko a vůbec všechno na pytel dle sestřiček v porodnici ...bohužel to bylo tak deprimující že se jsem prostě nekojila.
Za dva roky se mi narodila dcera, kojim 7m. Prostě mi za ty dva roky narostly jiné, mnohem lepší bradavky





Lenka
Tak i já přispěju svou trochou do mlýna. Ihned po porodu jsem se dozvěděla, že mám vpáčené bradavky a že jsem si měla v těhotenství včas koupit formovače. Šoupli mi kloboučky a hotovo dvacet... Na můj dotaz, jestli si myslí, že se třeba časem vytáhnou nebo je zformuju před kojením odsávačkou mi bylo řečeno, že ne, že čím víc budou nalitá, tím víc vpáčená... Měsíc a půl jsem kojila s klouboučkama. Pak jsem se rozhodla pro radikální krok a prostě je sundala. Syn se postupně přisál a od té doby kojím normálně. Byl to úžasný pocit

Vendula
V porodnici mi taky jedna sestra řekla, že s mýma prsama kojit nebudu, že mám plochý bradavky. Muž letěl koupit kloboučky, který mi byly k ničemu, protože padaly. Den po propuštění jsem byla v jiné lékárně si koupit jinou značku, s těmi jsem kojila tři měsíce a pak je najednou syn nepotřeboval. No a už mu jsou dva roky a měsíc, právě usíná u prsu a vypadá to, že se ho v dohledné době nevzdá teď zase čelím komentářům, že už je na kojení velikej, ale neuvěřitelné moc mě potěšila o víkendu prateta, že mám kojit klidně do školky, že oba syny kojila skoro do dvou let, navzdory tomu, že jí to doktoři zakázali, že to klukům nic nedává jo a kojím s kortikosteroidy, chce si to jen zjišťovat informace a nebát se

Marie
Hned po porodu mi syna nepřiložili, protože spal. Já jsem byla oblbnutá medikací a nechala ho spinkat v postýlce vedle sebe, dodnes si to vyčítám, že nebyl hned po porodu u maminky. Pak mi ho bezdůvodně sebrali a i po několika urgencích "neměli čas" mi ho dovézt, protože rodí i jiné ženy a navíc tam maj císaře a já mám být ohleduplná. Porodila jsem před třetí, syna jsem dostala v půl osmé večer a ještě mi bylo řečeno, že ho nesmím z postýlky vyndavat, že je podchlazený (měl 2,48 kg), ale aby ho tedy daly na výhřevnou dečku, to ne. Na oddělení mi nikdo nepomohl s přisátím , první den tedy ano, ale jen aby se neřeklo, syn se nepřisál a tím to končilo. Bez jakékoliv další pomoci hned verdikt, že nejsem schopná své dítě nakojit, ať manžel koupí odsávačku. Ještě mi tedy dali kloboučky, aspoň jsem si to myslela- pak jsem zjistila, že to je pouze savička z lahve. A tak jsem odsávala a dokrmovala stříkačkou, ručně odstříkávala do té savičky na kterou se syn přisál, syn furt blinkal, falšovala tabulky a na ranní kojení jsem ho místo před jídlem tajně nosila po jídle, aby nás už pustili. Byla jsem ubrečená a totálně hotová, byl totiž zrovna zákaz návštěv kvůli chřipce a já v nemocnici trávila i s dobou před porodem třetí týden. Když nás pustili, zavolala jsem si laktační poradkyni, ukázala mi savčí polohu, syn se přisál, a kojíme doteď, bude mu půl roku.

Daniela
Když mi začaly růst prsa, tak jsem měla úplně plochý bradavky. Bylo mi asi 12 a ptala jsem se mámy, jestli budu moc kojit, že se bojím, že to nepůjde. Máma mi řekla, že až se mi narodí miminko, tak se mi i přizpůsobí bradavky, takže kojit budu moc. Bradavky pořád plochý, ale neřešila jsem to, protože jsem byla v klidu, že to jde. Měla jsem štěstí, že mi nikdo neříkal, že nemůžu.

Vlaďka 
Mě laktační poradkyně po přesunu na šestinedělí také řekla že mám špatné bradavky, měla jsem před porodem nosit formovače a teď už mě zachrání pouze kloboučky, momentálně má prcek 11 m a kojím stále.

Radka
Já jsem se dozvěděla od dětské sestry po prvním, dlouhém a náročném porodu, ještě na sále, když jsem požádala o pomoc s prvním přiložením, že "s těmahle prsama stejně kojit nebudete". Mám větší prsa a nepříliš vystouplé bradavky, nicméně vpáčené také ne a rozhodně si nemyslím, že by to byl nějaký extrém. Kojím momentálně druhé dítě, dohromady už přes 4 roky. Vědět, co vím dnes, stěžovala bych si. Ne kvůli omluvě, ale aby si příště dala pozor na to co říká. Těsně po porodu dokáže něco takového s ženou slušně zamávat. Celý pobyt na šestinedělí pak pro mě byl jako noční můra, srovnalo se všechno až doma...






Lenka
Mojí dceři řekla lékařka také "s těmahle prsama kojit nebudete" hned po porodu. Vnučce bude půl roku a kojí v pohodě. 

Soňa
Já jsem měla asi obrovské štěstí, že za celé těhotenství, ani po porodu nikdo moje prsa nekomentoval. ani dr, ani PA, nic přitom na jednom prsu mám malou. plochou bradavku. Jsem jsem občas od kamarádek zaslechla, jak je kojení složité a že to strašně bolí a je to hrozná oběť  

Anna
Už 19 měsíců kojím i přes diagnózu "strašná prsa a líné dítě". První dva měsíce jsem při každém kojení brečela bolestí a kopala nohama metr vysoko. Vystřídaly se u mě tři laktační poradkyně. Prsa bolela kvůli kvasince, ale přesto mi byly doporučeny byliny na zvýšení toku mléka, ačkoli mléka bylo dost. Zaměření mysli na "problém" s tokem způsobilo, že jsem o mléko téměř přišla. Když byly synovi dva měsíce, dostala jsem se na kurz o přirozeném kojení. Stravila jsem celý den s ženami, které úplně jednoduše kojily. Viděla jsem, že je to snadné s dokáže to každá žena. Máme to v hlavě. Další dva dny syn prso téměř nepustil z pusy. Užíval si, že jsem to konečně nechala na něm, přestala řešit polohu miminka, kontrolovat přisátí, dobu kojení, tok mléka a jiné moderní výmysly. Začala jsem si užívat čas strávený s ním. Obrovské ragády se rychle zahojily od té doby kojím v pohodě. 

Irena
Já mám malá prsa a velké bradavky a moje hypotonická dcera to "neutáhnete" - jasný, ze začátku sondicka a kojení jen jako trénink a zítra jsou ji 3 měsíce a kojíme plně i 15x denně sice to trvá půl hodiny a 3x mi u toho usne, ale na to, že jí selhává srdíčko, tak jsme frajerky a všichni se s námi těší, jak je to super. ;-) a to ta doktorka v porodnici byla fakt hustá.  

Lenka
Já mám malé bradavky a syn malou bradu, tak se nepřisaje a jestě je maličký, tak nemá sílu (mel 1990g). Tím jak jsem byla vyjevená z vyvolávačky měsíc před termínem a syn na JIPu jsem jim to všechno sežrala i s navijákem. Vždyť jsem přece rodila v porodnici, kde sídlí Laktační liga, Ti to musí vědět. Domů jsme šli s kloboučky a příkrmem. Doma zoufalství a první LP, ta doporučila střihnout uzdičku. To už jsem právě konzultovala s tchýní (logopedka) a udělat to nenechala. A teď v pohodě plně kojíme bez kloboučků! Syn ma 3,5 měsíce. 

Jaroslava
Po mém prvním porodu mi bylo řečeno...." Vám nikdo neřekl, že máte ploché bradavky? Kojení vám nepůjde" velmi důrazné sdělení ze strany sestry. A také jsem opravdu nekojila.
Po druhém porodu, kdy jsem byla přesvědčená že kojit budu, tak mi bylo zase řečeno, že tak velké dítě ( 5130g), nemohu ukojit. No a tak si kojime již 9 měsíců, téměř stále plně.



 
Janina
Bylo mi řečeno, že mám ploché bradavky, špatné bradavky a že pravděpodobně kojit nebudu moct, pak se nakonec teda jako ustoupilo, že snad s kloboučkama by to šlo, s nimi jsem pak také odcházela domů.
No a řeknu Vám to takhle, prsa mám úplně normální a krásná, syna kojím už skoro 15 měsíců úplně NORMÁLNĚ z těch svých divných prsou. Jen díky Mirce jsem získala zpět své sebevědomí, svou víru ve svou ženskost, bohužel to, co jsem díky těm řečem prožívala v porodnici a jak neschopná jsem si připadala, to jsem dostávala z hlavy vážne dlouho!


Jitka
V nemocnici PA mi oznámila, že určitě musím a budu kojit s kloboučky, protože já mám špatný bradavky a malej má špatný spodní ret - to vyhodnotila kdy se malej asi 40 sekund snažil přisát a nešlo mu to...ihned mi dala klobouček ten mu doslova narvala do pusy s tím, že no vidíte, jak to jde krásně....to, že se mi během vteřiny malej pustil a takhle to probíhalo celé kojení, po celou dobu v nemocnici se nedivím, že jsem domů odcházela s příkrmem, depresí jaká jsem špatná máma,že nemám dobré bradavky.....pak díky této skupince,která mi dodala sebevědomí jsem zkoušela bez kloboučku...a nyní má malej 8 týdnů a je plně kojen a bez kloboučků. Nedejte se! Prsa a bradavky, to všechno máte v pořádku a naprosto vyhovující pro vaše dítě, nenechte si nikým namluvit něco jiného!chce to jen trpělivost, oba se učíte, vnímejte své dítě během kojení, příroda je opravdu mocná čarodějka, nechte to na ní a na svých pocitech. Přeji hodně síly.

Veronika
U mně to bylo podobné, když mně rozklepanou dovezli na JIP po sekci (bez bondingu o který jsem prosila, a naivně jsem doufala, že jako zdravotník s manželem anesteziologem téže nemocnice, mám větší šanci), mrkla ode dveří sestra na moje pidi prsa s neviditelnými bradavkami....Znechuceně zakroutila hlavou a pronesla "s těmahle prsama kojit nebudete, ale když na tom trváte, až budu mít čas donesu dítě". Za 4h přišla jiná, nekomentovala, vzala Kubu jako králíka za krk (ano jde to i v povijanu) a násilím ho narvala na prso. Nechapal on ani já, po pár vteřinách ho oddělala že to nepůjde, že se musí rozeřvat aby otevřel pusu, potřásla s ním rozeřval se a nic. Nepřisál se a odkráčeli, že až ráno že nemají čas. Ráno už naběhla s kloboučky. Byl to šílený týden v porodnici plný slz... Doma jsem klobouk nějak instinktivně vyhodila, lezl mi na nervy a v hlavě jsem měla vzor své mámy, která kojila 3r. A světe div se, i bez klobouku to šlo. Ale těžce a s pláčem na všech stranách. O savci, kontaktu kůže na kůži jsem nic netušila...Přes šílený kolotoč dokrmu kojení, vážení a stavu na psychiatra se mi podařilo ve 4m dostat rozum a jen kojit... A to trvalo až do samoodstavu nádherné (někdy více někdy méně) 3 roky a 3 měsíce

Dagmar
Tuto diagnózu jsem měla dvakrát. A hle kojím již třetí dítě a ještě dvě mladší v tandemu. Příroda nedá ženě prsa, ze kterých by nenakrmila své dítě .-)

Jana
Po císaři na JIPu sestra z novorozeneckého - proč jste s těma prsama nedělala něco v těhotenství? Máte velký prsa a vpadlý bradavky! Ňáký tvarovače jste si měla pořídit... vaše prsa nikdy kojit nebudou - prostě podpora prvorodičky, jak se patří...ze začátku to byl trochu boj, ale kojit jsem chtěla a světe div se, kojím už 27m a potíž s bradavkama dcera nějak neřeší Žádné tvarovače nebyly potřeba




Děkuji všem ženám, které napsaly svou zkušenost. 




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak na kvasinky

Kvasinka na prsou se projevuje typickou bolestí - pálí, řeže, píchá, bodá, mnohdy bolest vystřeluje, svědí štípe, někdy ženy uvádí "kroutí se mi palce u nohou".  Kvasinka bolí intenzivně a její intenzita se mění - někdo tuto typickou bolest pociťuje pouze při přisátí, někoho bolí po celou dobu kojení, někdo bolest pociťuje ze začátku a poté se zmírní, někoho prsa bolí (stále tím typickým "kvasinkovým" způsobem i mezi kojením). Kvasinka se vůbec nemusí projevovat navenek - to znamená, nemusí být vidět ani na prsou ani v pusince miminka (formou moučnivky). Pokud vidět je na prsou, většinou se jedná o lesk - prsa vypadají jako byste je natřeli krémem či olejem, lesknou se, ale natřená ničím nejsou, kůže se může i odlupovat. Základní způsob jak bolest utlumit je kojení kůže na kůži (zvyšuje produkci oxytocinu, což je hormon, mimo jiné, tlumící bolest) v poloze která je vám nejpříjemnější - ze všech hledisek - jak udržení a podepření miminka na vašem těle,

Bezplenkovka pro začátečníky

Jako první vám chci říct - není to tak složité, jak to může vypadat , nenechte se odradit délkou textu, neumím být stručná, opravdu, je to úplně jednoduchý. Naše poslední mláďátko má sice v pořádníku našich dětí  číslo pět, ale je první, do jehož péče jsem  tzv. bezplenkovku zahrnula. S předchozími dětmi jsem o přirozené potřebě miminek vylučovat mimo  plenku moc netušila a když jsem s tím čtvrtým tušit trošku začínala připadalo mi to celé hrozně složité  a vůbec, tři starší děti a mimino, kdo by na nějaké takové srandy měl čas. A pak jsem poznala Mirku z Mateřství s.r.o. , která mi ukázala jak úzce souvisí potřeba miminek vylučovat mimo plenku s kojením a já začala bezplenkovku zapojovat i do své praxe poradkyně kojení. Teď, když mám vlastní miminko, si to všechno užívám na vlastní kůži - a to velmi prakticky pro obě  strany - zjišťuji co to dělá s mým děťátkem a taky zjišťuji, jak moc je to (ne)náročné pro mě. V tomhle textu bych ráda zmínila jak věci obecné, tak ta

Poraněná prsa, ragády a jak na ně

Rány na prsou - ragády - vznikají většinou velmi brzy po porodu, když se miminko začne kojit.  Na vině je nejčastěji stres (velmi často spojený i s kvasinkou), “nucení” miminka do “správného”  přisátí. Může jít také o velmi běžnou přecitlivělost prsou způsobenou hormonální horskou dráhou  po porodu (pokud jde pouze o tuto zvýšenou citlivost v prvních dnech kojení, většinou  jde o snesitelnou bolest a během týdne až dvou je pryč). Stres můžeme ovlivnit těžko, ale částečně si můžeme pomoci dobrými informacemi,  které máme dopředu, není vůbec špatné zajít ještě během těhotenství třeba na podpůrnou  skupinku a poptat se na to, co vás zajímá přímo tam nebo zajít na předporodní kurz či povídání o kojení - většinou tato setkání pro těhotné pořádají laktační poradkyně. Pokud se v porodnici necítíte  dobře, ale jste vy i miminko v pořádku, zvažte možnost brzkého odchodu domů (tzv. ambulantní  porod). Stres někdy spustí nejen bolest, ale i kvasinkovou infekci (hlavně proto, že bě