Přeskočit na hlavní obsah

Novorozenecká žloutenka

Novorozenecká žloutenka, hyperbilirubinemie, je zvýšení hladiny bilirubinu v krvi. Vyskytuje se u 50% donošených a 80% nedonošených novorozenců. Fyziologická hladina bilirubinu není škodlivá, je přirozenou součástí ochrany dítěte po narození při adaptaci na prostředí mimo dělohu matky. Nadbytečný bilirubin dítě vyloučí stolicí. Proto je velmi důležité, aby bylo dítě na prsu matky co nejdříve a co nejčastěji hned v prvních hodinách po porodu.

V japonské studii (Yamauchi a Yamanouchi 1990) zaměřené na zkoumání souvislosti častého kojení v prvních hodinách a dnech po porodu a vylučování smolky, úbytek váhy a hladiny bilirubinu u novorozenců bylo prokázáno, že děti, které byly kojeny málo nebo vůbec během prvních 24 hodin života mají vyšší sklony k vyšším hodnotám novorozenecké žloutenky. Je tomu tak, protože kolostrum, které dítě prvních pár dní po porodu pije z matčiných prsou, má projímavé účinky. A dítě, které přijme v počátku života více kolostra vyloučí více přebytečného bilirubinu skrze častější stolici. Zmíněná studie zjistila souvislost mezi frekvencí kojení během prvních 24 hodin po porodu a hodnotami novorozenecké žloutenky 6. den po porodu. Čím více se dítě kojilo, tím více vyloučilo stolice a hladina bilirubinu klesla.Dle výše zmíněné studie byly zvýšené hodnoty bilirubinu 6.den po porodu potvrzeny u
28% dětí kojených 0 - 2x během prvních 24 hodin života
24,5% dětí kojených 3 - 4x během prvních 24 hodin života
15% dětí kojených 5 - 6x během prvních 24 hodin života
12% dětí kojených 7 - 8x během prvních 24 hodin života
0% dětí kojených 9 - 11x během prvních 24 hodin života



Kojení tedy v případě novorozenecké žloutenky není třeba přerušovat ani nijak omezovat, právě naopak je dobré kojit co nejčastěji a co nejvíce a to hned od prvních chvil, kdy je vaše miminko na světě.
Pokud se u vašeho miminka novorozenecká žloutenka rozběhne, je důležité co nejvíce kojit. Mateřské mléko obsahuje enzym (přesněji inhibitor enzymu UGTA1), který přirozeně udržuje hladinu bilirubinu u kojených dětí výš než u nekojených dětí a žloutenka tak může, ve své normální, fyziologické formě, přetrvávat až několik měsíců. Velmi často u nás pediatři při přetrvávající novorozenecké žloutence doporučují například převařovat mateřské mléko, vynechávat některá kojení a nahrazovat je umělým mlékem nebo dokonce na pár dní kojení přerušit a dítěti dávat jen umělé mléko (v umělém mléce nebo převařeném mléce prostě chybí zmíněný enzym a hodnoty bilirubinu pak skutečně klesají rychleji). Tento postup však nese nezanedbatelné riziko narušení procesu kojení. Když dítě normálně prospívá, normálně se kojí, není vůbec potřeba žloutenku jakkoli řešit. Postupně odejde.
Novorozenecká žloutenka dítě nijak neohrožuje, pokud by hodnota byla kritická nechali by si vás v porodnici.
Nadbytečný bilirubin se vylučuje stolicí, takže čím víc bude vaše dítě pít mateřského mléka tím víc bude vylučovat i stolice a tím rychleji žloutenka postupně odejde.

Na internetových diskuzích se často objevuje doporučení vystavit dítě světlu pod okno. A na to konto se zase objevují odpovědi, že to je zbytečné, že UV záření sklem neprojde. Názory se hodně různí.
Zeptala jsem se kamarádky pediatričky.
Tak vězte, že bilirubin se rozkládá světlem vlnové délky 425-475nm - normální spektrum barev, není to UV záření . Pro rozklad bilirubinu není UV záření třeba, takže dát pod okno rozhodně není zbytečné, naopak. To je vlastně i princip fototerapie v nemocnici, tam se dává jen světlo této vlnové délky.

No dobře, dáme tedy miminko pod okno na světlo. Ale co potom ten kontakt a časté kojení, které je tak důležité?

Na to má skvělý tip moje jiná kamarádka, dula.
Prostě si přisuňte křeslo, židli k oknu a miminko jen v plence kojte u okna, nejlépe v savčí poloze, hezky břicho na břicho. Protože tak budete s miminkem v maximálním kontaktu a zároveň ho celými zádíčky vystavíte světlu. Je to vlastně taková win-win situace, z jedné strany je s vámi miminko v maximálním kontaktu a z druhé se hezky "svítí" pod oknem.


Zdroje: N.Mohrbacher, K.Kendall-Tackett: Breastfeeding made simple
Yamauchi a Yamanouchi 1990 Breastfeeding Frequency During the First 24 Hours After Birth in Full-Term Neonate

Za spolupráci na článku děkuji Staňce Kučerové a Pavle Švagerové

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bojkot kojení - mýtus nebo realita?

"Bojkot" kojení, nebo "štrajk". Určitě jste o něm slyšely, možná máte dokonce pocit nebo jste si jisté, že jste ho zažily či právě zažíváte.
Za "bojkot" je obvykle považováno nevysvětlitelné chování miminka u prsu - různě se hýbe, odtahuje, pláče, kope nohama a máchá rukama, přisává se a pouští aniž by na prsu chvilku zůstalo a pilo. Ne a ne se přisát a v klidu nakojit, přestože mléko teče. Mnohdy se pak děti, po marných pokusech se přisát a napít, rozpláčou a z kojení už nic není. Ženy tyto situace často popisují slovy "nechce prso, odmítá se kojit." V noci to bývá o dost lepší. Toto období může přijít kdykoli. Je to stejné v jakémkoli věku, novorozenec, starší miminko nebo už batole se začne chovat během kojení nevysvětlitelně.

Vaše dítě má nepochybně hlad i žízen. Jíst a pít jsou základní potřeby a snaha naplnit je, je u miminka reflexivní záležitostí. Už v děloze mají děti sací reflex, který po narození slouží právě k tomu, ab…

Jak na kvasinky

Kvasinka na prsou se projevuje typickou bolestí - pálí, řeže, píchá, bodá, mnohdy bolest vystřeluje, svědí štípe, někdy ženy uvádí "kroutí se mi palce u nohou".  Kvasinka bolí intenzivně a její intenzita se mění - někdo tuto typickou bolest pociťuje pouze při přisátí, někoho bolí po celou dobu kojení, někdo bolest pociťuje ze začátku a poté se zmírní, někoho prsa bolí (stále tím typickým "kvasinkovým" způsobem i mezi kojením). Kvasinka se vůbec nemusí projevovat navenek - to znamená, nemusí být vidět ani na prsou ani v pusince miminka (formou moučnivky). Pokud vidět je na prsou, většinou se jedná o lesk - prsa vypadají jako byste je natřeli krémem či olejem, lesknou se, ale natřená ničím nejsou, kůže se může i odlupovat. Základní způsob jak bolest utlumit je kojení kůže na kůži (zvyšuje produkci oxytocinu, což je hormon, mimo jiné, tlumící bolest) v poloze která je vám nejpříjemnější - ze všech hledisek - jak udržení a podepření miminka na vašem těle, ta…

Jenom jídlo???

Tento obrázek nedávno vyvolal na jednom fóru bouřlivou reakci.




A proč?
Protože dítě přece vydrží, můžete ho zabavit nějak jinak (dle kresby bych řekla, že vše bylo vyzkoušeno), takový otročení, přece se dá zastavit (kdo jezdí hodně často autem, ví, že zastavit se nedá úplně vždycky)… vymyslete klidně další 100 a jeden důvod proč nekojit za jízdy autem, nebo na veřejnosti, nebo na úřadě, nebo cestou v MHD nebo… dosaďte si jakékoli místo, co není křeslo doma.
Ale hlavně, kojení je přece především k tomu, aby se dítě najedlo. A jíst každých 10, 20, 50 minut, kdo to kdy viděl??? Takže je to jasné, jídlo může přece počkat. A ten zbytek (tedy to, že dítě zřejmě pláče) řešte jak uznáte za vhodné - někdo nechá vyplakat, jiný dá chrastítko, možností je dost. Ale je to opravdu tak? Opravdu je kojení především jídlo?
Kojení má miminko nasytit. Nasytit po všech stránkách, tedy jak stránce fyzické - zaplnit žaludek, tak i stránce psychické - nasytit duši.
Co asi tak duše miminka potřebuje za potravu? M…