Přeskočit na hlavní obsah

Kůže na kůži aneb klokánkování



K napsání tohoto textu mě inspiroval článek Rachel Boarman (Wrapping Rachel https://www.facebook.com/wrappingrachelbabywearing/?fref=ts) o klokánkování novorozených dětí. S jejím svolením jsem článek přeložila a lehce upravila. Její původní text si můžete přečíst tady https://wrappingrachel.com/2017/04/23/kangaroo-care-basics/

Klokánkování je u nás známé především jako součást péče o nedonošené děti.
Ale klokánkování je přínosné nejen pro nedonošená miminka, úplně stejně z něj těží i děti narozené v termínu. 



   Co je to klokánkování?  
  • Klokánkování = kontinuální kontakt kůže na kůži
  • Termín "kangaroo care", česky "klokánkování" je ve světě známý především díky doktoru Nilsi Bergmanovi, který se klokánkováním a péčí především o předčasně narozené děti zabývá velmi dlouho. Snaží se péči formou klokánkování na těle rodičů prosadit jako standard péče o novorozence. O jeho práci a výzkumu se můžete v angličtině více dočíst na těchto stránkách pro zdravotníky a profesionály a na těchto stránkách pro rodiče předčasně narozených dětí.
  •  Klokánkovat znamená nechat miminko pouze v plence (nebo ještě lépe úplně nahé), položit ho na sebe čelem k sobě, hrudník na hrudník, břicho na břicho. Miminko je ve vertikální pozici a jeho hlavička je tak akorát vysoko, aby bylo možné si přivonět a dát na ni miminku pusu. Takto se miminko dotýká vaší kůže největší možnou plochou svého těla - kdybyste chtěli víc, muselo by se do vás miminko úplně vpít.
      
  • Klokánkovat můžete pohodlně opření v křesle, na posteli s podloženými zády nebo s miminkem v šátku či nosítku.


Jak dítě dát do klokánkovací pozice?  

Při klokánkování jsou děti v úplně stejné poloze jako při vertikálním nošení v šátku. Svlečené miminko dejte doprostřed hrudníku, čelem k sobě, břicho na břicho, hlavičku má tak akorát vysoko, abyste mu mohli dát pusu na čelo.  Hlavičku si miminko opírá o váš hrudník a kolínka a nožičky si miminko složí do pozice tzv.žabičky.





Pro koho je klokánkování?
Klokánkování kůže na kůži je prospěšné pro VŠECHNY novorozence, nedonošené i v termínu narozené.

Klokánkovat může kdokoli, komu k tomu dají rodiče svoje svolení. Může to být matka (ta především), otec, prarodiče, sourozenci a přátelé.
O klokánkování novorozenců staršími sourozenci napsala Rachel tento článek Including Older Siblings in a New Baby’s Kangaroo Care


Jak dlouho a jak často máme miminko klokánkovat?

Jednoduchá odpověď je CO NEJVÍCE TO JDE! Čím více, tím lépe, tím více to dítěti i vám prospěje a přinese. A protože během klokánkování jde vlastně o čirý kontakt kůže na kůži, podívejte se, co vše miminku (a nejen jemu) přináší.



Důvodů proč být s miminkem kůže na kůži je ještě mnohem více. 
Klokánkování podporuje vazbu dítěte a pečujícího (osoby, která klokánkuje). Pomáhá k dobrému a zdravému spánku. Klokánkované děti klidněji a lépe spí a to je klíčové pro rozvoj mozku. 
V souvislosti s kojením je kontakt kůže na kůži prevencí infekcí a zánětů, váhový úbytek po narození není tak velký a pomáhá rychlejšímu přibírání dítěte. Klokánkování zvyšuje produkci oxytocinu. U žen zvyšuje tvorbu mléka. 
Během kontaktu kůže na kůži se vyplavuje velké množství hormonu oxytocinu. 
Oxytocin dokáže snížit stres a úzkost rodičů a zvyšuje schopnost rodičů o své dítě oddaně a něžně pečovat. Oxytocin také prohlubuje vazbu rodičů k dítěti a jejich schopnost se do miminka vcítit a empaticky reagovat. Klokánkování snižuje stres dětí a snižuje práh bolesti.  Klokánkované děti také méně pláčou.

Mít miminko kůže na kůži je přínosné za každých okolností a pokud vám to například v nemocnici umožněno nebylo, v klidu to udělejte hned jak to půjde. Nikdy není pozdě, nikdy není pozdě na to, být spolu.

Tak se pohodlně usaďte, pusťte si oblíbený film a přitulte se s miminkem kůže na kůži. Je to skvělé pro vás oba.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bezplenkovka pro začátečníky

Jako první vám chci říct - není to tak složité, jak to může vypadat , nenechte se odradit délkou textu, neumím být stručná, opravdu, je to úplně jednoduchý. Naše poslední mláďátko má sice v pořádníku našich dětí  číslo pět, ale je první, do jehož péče jsem  tzv. bezplenkovku zahrnula. S předchozími dětmi jsem o přirozené potřebě miminek vylučovat mimo  plenku moc netušila a když jsem s tím čtvrtým tušit trošku začínala připadalo mi to celé hrozně složité  a vůbec, tři starší děti a mimino, kdo by na nějaké takové srandy měl čas. A pak jsem poznala Mirku z Mateřství s.r.o. , která mi ukázala jak úzce souvisí potřeba miminek vylučovat mimo plenku s kojením a já začala bezplenkovku zapojovat i do své praxe poradkyně kojení. Teď, když mám vlastní miminko, si to všechno užívám na vlastní kůži - a to velmi prakticky pro obě  strany - zjišťuji co to dělá s mým děťátkem a taky zjišťuji, jak moc je to (ne)náročné pro mě. V tomhle textu bych ráda zmínila...

Jak na kvasinky

Kvasinka na prsou se projevuje typickou bolestí - pálí, řeže, píchá, bodá, mnohdy bolest vystřeluje, svědí štípe, někdy ženy uvádí "kroutí se mi palce u nohou".  Kvasinka bolí intenzivně a její intenzita se mění - někdo tuto typickou bolest pociťuje pouze při přisátí, někoho bolí po celou dobu kojení, někdo bolest pociťuje ze začátku a poté se zmírní, někoho prsa bolí (stále tím typickým "kvasinkovým" způsobem i mezi kojením). Kvasinka se vůbec nemusí projevovat navenek - to znamená, nemusí být vidět ani na prsou ani v pusince miminka (formou moučnivky). Pokud vidět je na prsou, většinou se jedná o lesk - prsa vypadají jako byste je natřeli krémem či olejem, lesknou se, ale natřená ničím nejsou, kůže se může i odlupovat. Základní způsob jak bolest utlumit je kojení kůže na kůži (zvyšuje produkci oxytocinu, což je hormon, mimo jiné, tlumící bolest) v poloze která je vám nejpříjemnější - ze všech hledisek - jak udržení a podepření miminka na vašem těle,...

Bojkot kojení - mýtus nebo realita?

"Bojkot" kojení, nebo "štrajk". Určitě jste o něm slyšely, možná máte dokonce pocit nebo jste si jisté, že jste ho zažily či právě zažíváte. Za "bojkot" je obvykle považováno nevysvětlitelné chování miminka u prsu - různě se hýbe, odtahuje, pláče, kope nohama a máchá rukama, přisává se a pouští aniž by na prsu chvilku zůstalo a pilo. Ne a ne se přisát a v klidu nakojit, přestože mléko teče. Mnohdy se pak děti, po marných pokusech se přisát a napít, rozpláčou a z kojení už nic není. Ženy tyto situace často popisují slovy "nechce prso, odmítá se kojit." V noci to bývá o dost lepší. Toto období může přijít kdykoli. Je to stejné v jakémkoli věku, novorozenec, starší miminko nebo už batole se začne chovat během kojení nevysvětlitelně. Vaše dítě má nepochybně hlad i žízen. Jíst a pít jsou základní potřeby a snaha naplnit je, je u miminka reflexivní záležitostí. Už v děloze mají děti sací reflex, který po narození slouží prá...