Přeskočit na hlavní obsah

Kůže na kůži aneb klokánkování



K napsání tohoto textu mě inspiroval článek Rachel Boarman (Wrapping Rachel https://www.facebook.com/wrappingrachelbabywearing/?fref=ts) o klokánkování novorozených dětí. S jejím svolením jsem článek přeložila a lehce upravila. Její původní text si můžete přečíst tady https://wrappingrachel.com/2017/04/23/kangaroo-care-basics/

Klokánkování je u nás známé především jako součást péče o nedonošené děti.
Ale klokánkování je přínosné nejen pro nedonošená miminka, úplně stejně z něj těží i děti narozené v termínu. 



   Co je to klokánkování?  
  • Klokánkování = kontinuální kontakt kůže na kůži
  • Termín "kangaroo care", česky "klokánkování" je ve světě známý především díky doktoru Nilsi Bergmanovi, který se klokánkováním a péčí především o předčasně narozené děti zabývá velmi dlouho. Snaží se péči formou klokánkování na těle rodičů prosadit jako standard péče o novorozence. O jeho práci a výzkumu se můžete v angličtině více dočíst na těchto stránkách pro zdravotníky a profesionály a na těchto stránkách pro rodiče předčasně narozených dětí.
  •  Klokánkovat znamená nechat miminko pouze v plence (nebo ještě lépe úplně nahé), položit ho na sebe čelem k sobě, hrudník na hrudník, břicho na břicho. Miminko je ve vertikální pozici a jeho hlavička je tak akorát vysoko, aby bylo možné si přivonět a dát na ni miminku pusu. Takto se miminko dotýká vaší kůže největší možnou plochou svého těla - kdybyste chtěli víc, muselo by se do vás miminko úplně vpít.
      
  • Klokánkovat můžete pohodlně opření v křesle, na posteli s podloženými zády nebo s miminkem v šátku či nosítku.


Jak dítě dát do klokánkovací pozice?  

Při klokánkování jsou děti v úplně stejné poloze jako při vertikálním nošení v šátku. Svlečené miminko dejte doprostřed hrudníku, čelem k sobě, břicho na břicho, hlavičku má tak akorát vysoko, abyste mu mohli dát pusu na čelo.  Hlavičku si miminko opírá o váš hrudník a kolínka a nožičky si miminko složí do pozice tzv.žabičky.





Pro koho je klokánkování?
Klokánkování kůže na kůži je prospěšné pro VŠECHNY novorozence, nedonošené i v termínu narozené.

Klokánkovat může kdokoli, komu k tomu dají rodiče svoje svolení. Může to být matka (ta především), otec, prarodiče, sourozenci a přátelé.
O klokánkování novorozenců staršími sourozenci napsala Rachel tento článek Including Older Siblings in a New Baby’s Kangaroo Care


Jak dlouho a jak často máme miminko klokánkovat?

Jednoduchá odpověď je CO NEJVÍCE TO JDE! Čím více, tím lépe, tím více to dítěti i vám prospěje a přinese. A protože během klokánkování jde vlastně o čirý kontakt kůže na kůži, podívejte se, co vše miminku (a nejen jemu) přináší.



Důvodů proč být s miminkem kůže na kůži je ještě mnohem více. 
Klokánkování podporuje vazbu dítěte a pečujícího (osoby, která klokánkuje). Pomáhá k dobrému a zdravému spánku. Klokánkované děti klidněji a lépe spí a to je klíčové pro rozvoj mozku. 
V souvislosti s kojením je kontakt kůže na kůži prevencí infekcí a zánětů, váhový úbytek po narození není tak velký a pomáhá rychlejšímu přibírání dítěte. Klokánkování zvyšuje produkci oxytocinu. U žen zvyšuje tvorbu mléka. 
Během kontaktu kůže na kůži se vyplavuje velké množství hormonu oxytocinu. 
Oxytocin dokáže snížit stres a úzkost rodičů a zvyšuje schopnost rodičů o své dítě oddaně a něžně pečovat. Oxytocin také prohlubuje vazbu rodičů k dítěti a jejich schopnost se do miminka vcítit a empaticky reagovat. Klokánkování snižuje stres dětí a snižuje práh bolesti.  Klokánkované děti také méně pláčou.

Mít miminko kůže na kůži je přínosné za každých okolností a pokud vám to například v nemocnici umožněno nebylo, v klidu to udělejte hned jak to půjde. Nikdy není pozdě, nikdy není pozdě na to, být spolu.

Tak se pohodlně usaďte, pusťte si oblíbený film a přitulte se s miminkem kůže na kůži. Je to skvělé pro vás oba.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak na kvasinky

Kvasinka na prsou se projevuje typickou bolestí - pálí, řeže, píchá, bodá, mnohdy bolest vystřeluje, svědí štípe, někdy ženy uvádí "kroutí se mi palce u nohou".  Kvasinka bolí intenzivně a její intenzita se mění - někdo tuto typickou bolest pociťuje pouze při přisátí, někoho bolí po celou dobu kojení, někdo bolest pociťuje ze začátku a poté se zmírní, někoho prsa bolí (stále tím typickým "kvasinkovým" způsobem i mezi kojením). Kvasinka se vůbec nemusí projevovat navenek - to znamená, nemusí být vidět ani na prsou ani v pusince miminka (formou moučnivky). Pokud vidět je na prsou, většinou se jedná o lesk - prsa vypadají jako byste je natřeli krémem či olejem, lesknou se, ale natřená ničím nejsou, kůže se může i odlupovat. Základní způsob jak bolest utlumit je kojení kůže na kůži (zvyšuje produkci oxytocinu, což je hormon, mimo jiné, tlumící bolest) v poloze která je vám nejpříjemnější - ze všech hledisek - jak udržení a podepření miminka na vašem těle,

Bezplenkovka pro začátečníky

Jako první vám chci říct - není to tak složité, jak to může vypadat , nenechte se odradit délkou textu, neumím být stručná, opravdu, je to úplně jednoduchý. Naše poslední mláďátko má sice v pořádníku našich dětí  číslo pět, ale je první, do jehož péče jsem  tzv. bezplenkovku zahrnula. S předchozími dětmi jsem o přirozené potřebě miminek vylučovat mimo  plenku moc netušila a když jsem s tím čtvrtým tušit trošku začínala připadalo mi to celé hrozně složité  a vůbec, tři starší děti a mimino, kdo by na nějaké takové srandy měl čas. A pak jsem poznala Mirku z Mateřství s.r.o. , která mi ukázala jak úzce souvisí potřeba miminek vylučovat mimo plenku s kojením a já začala bezplenkovku zapojovat i do své praxe poradkyně kojení. Teď, když mám vlastní miminko, si to všechno užívám na vlastní kůži - a to velmi prakticky pro obě  strany - zjišťuji co to dělá s mým děťátkem a taky zjišťuji, jak moc je to (ne)náročné pro mě. V tomhle textu bych ráda zmínila jak věci obecné, tak ta

Poraněná prsa, ragády a jak na ně

Rány na prsou - ragády - vznikají většinou velmi brzy po porodu, když se miminko začne kojit.  Na vině je nejčastěji stres (velmi často spojený i s kvasinkou), “nucení” miminka do “správného”  přisátí. Může jít také o velmi běžnou přecitlivělost prsou způsobenou hormonální horskou dráhou  po porodu (pokud jde pouze o tuto zvýšenou citlivost v prvních dnech kojení, většinou  jde o snesitelnou bolest a během týdne až dvou je pryč). Stres můžeme ovlivnit těžko, ale částečně si můžeme pomoci dobrými informacemi,  které máme dopředu, není vůbec špatné zajít ještě během těhotenství třeba na podpůrnou  skupinku a poptat se na to, co vás zajímá přímo tam nebo zajít na předporodní kurz či povídání o kojení - většinou tato setkání pro těhotné pořádají laktační poradkyně. Pokud se v porodnici necítíte  dobře, ale jste vy i miminko v pořádku, zvažte možnost brzkého odchodu domů (tzv. ambulantní  porod). Stres někdy spustí nejen bolest, ale i kvasinkovou infekci (hlavně proto, že bě